Zkrocení živých plotů

Víte, kdy a jak stříhat živý plot? Kromě vhodného termínu vám poradíme i spolehlivých pomocníků.

Ještě před výsadbou si naplánujte, do jaké maximální výšky dovolíte živému plotu narůst. Má to být souvislá třímetrová stěna oddělující pozemek či nižší linie ohraničující záhon nebo zákoutí? Pro první zmíněné si vyberte rychle rostoucí druhy, zejména ptačí zob, habr a některé druhy cypřišů. Při nižších neprohloupíte s zimostrázem nebo Tisem. Výběr správného druhu usnadní pozdější péči, zejména to, kolikrát ho budete stříhat.

Hustý už odspodu

Tvarování živého plotu se věnujte hned po výsadbě. Zkrácení výhonů podpoří rozvětvení a zelená linie se bude zahušťovat už odspodu.

 Při rychle rostoucích druhů nechte nové větvičky narůst na délku dvacet až pětadvacet centimetrů a následně zkraťte asi o třetinu, což může být za rok jednou až třikrát. Tímto způsobem se vám podaří vypěstovat kompaktní a hustý živý plot až do požadované velikosti. Nezapomeňte přitom na pravidlo, že tloušťka plotu ve spodní části má být o málo větší než v horní, aby se sluneční paprsky dostaly i do nižších partií.

Níže linie zeleně, které mají olemovat záhon, řežte častěji. Kolikrát ročně to bude, závisí zejména na přírůstků jednotlivých druhů.

Po dosažení konečné velikosti vás v obou případech bude čekat udržovací řez. Doporučuje se v červnu a pak koncem července až v srpnu. Aby se vám podařilo dodržet rovné linie a všude stejnou výšku, dobrá pomůcka je natažený provázek.

Kdy stačí nůžky

Klasické ruční zahradnické nůžky upřednostněte u rostlin s velkými hrubými listy, jako je bobkovišeň nebo cesmína. Plotostřih totiž poškodí listy a jejich okraje začnou hnědnout. Pomocí nůžek odstřihnete jednotlivé větvičky a listy zůstanou celé.

Speciální ruční nůžky na živý plot mají dlouhé čepele a vystačíte si s nimi při krátkých střižených liniích zeleně s jemnými přírůstky.

Některé typy disponují otočnými klouby pro pohodlné tvarování oblouků či lépe zastřihávání ve výšce.

 

Se zuby na liště

Výběr plotostřihu s řezacími noži tvaru zubů na vodicí liště napasujte vlastnímu živému plotu, jeho velikosti a tloušťce stříhaných větviček. Na občasnou práci kolem domu postačí lehký a tichý elektrický model. Pro krátké linie vyberte lištu s délkou kolem 40 centimetrů nebo malý ruční střihač. Pro vyšší ploty zvolte delší lištu, práce tak bude rychleji hotová. Velmi praktický, i když o něco těžší je akumulátorový typ, při kterém nemusíte dávat pozor na prořezání kabelu a dostanete se s ním i dál od domu. S oběma si dobře poradí i ženy.

O něco těžší, ale i hlučnější je benzínový model. Vyplatí se při dlouhých liniích živých plotů. Mnohé z nich zvládnou i řez větviček do tři a půl centimetru.

Teleskopický plotostřih zvolte tehdy, když živý plot nedokážete ostříhat ze země. Je určitě pohodlnější a bezpečnější jako „procházka“ s žebříkem. S výsuvným mechanismus; dosáhnete do výšky až čtyři a půl metru. Díky polohovatelné střižné liště ostříháte i vršky. Nezapomeňte při práci použít ochranné brýle.

K novinkám na trhu patří plotostřihy s mechanismem odvedení odřezků přímo do vaku, což celkovou práci usnadní a zkrátí.

Důležitá je i kvalita samotné lišty. Ty nejlepší mají čepele zubů řezané laserem a broušené diamantem.

Rada

  • Po práci plotostřih očistěte a vodící lištu občas naolejujte. Pokud máte akumulátorový typ, akumulátor během zimy skladujte při vyrovnané teplotě okolo 20 ° C.
  • Při řezu podložte pod plot zahradnickou plachtu, kterou po práci z obou stran zvednete a kupa s bioodpadem je hotová. Vyhnete se tak vyhrabávání odřezků z trávníku.Co s řízkováním?

    Kratší zamíchejte do kompostu, drevnatejšie odvezte na obecní skládku bioodpadu nebo podrťte v drtičce větví a tak zamíchejte do kompostu.