Při redesignu této zahrady si její nejbližší soused, les, zahrál dost významnou roli. Stal se klíčovou inspirací pro tvůrce návrhu.
Prozradíme, že se díváte na jednu z prvotin tehdy začínajících kolegů, zahradních architektů Ferdinanda Lefflera a Davida Horáka. Před šesti lety jejich oslovili majitelé secesní vily s představou, zda by okolí domu neupravily „na přírodně“. Tak, aby si zde každý z početné rodiny našel svůj malebný koutek.
Harmonie domu a zahrady
Od počátku bylo také jasné, že na dlažby a obrubníky se použije materiál získaný z druhé ruky s příznačnou patinou. S cihličkový obkladem na fasádě korespondují staré cihly, dřevěné prvky na domě zase našli spojence v železničních pražcích obrubníků a chodníků. Dům se zahradou se tímto pěkně myšlenkově propojili. Z původní zahrady bylo naštěstí možné zachovat některé zdravé a dospělé stromy a keře. Přibylo však i mnoho nového. Mezi vždyzelenými druhy dominuje vřesoviště s kosodřevinou a břízami. Přírodní ráz podporuje i množství trvalek, bylinky a záhon kapradin. Zvolený styl vystihli, v zahradě nenajdete jediný plastový prvek.
Pro velkou rodinu
Jelikož zde bývá velká rodina, z praktických důvodů vznikla před domem větší zpevněná plocha. Nepůsobí vůbec násilně, což mají na svědomí právě proměnlivé odstíny staré cihly a menší trvalkové záhony hned u domu. Druhá zpevněná plocha, jak jinak, je terasa za domem. Při redesignu této zahrady si její nejbližší soused, les, zahrál dost významnou roli. Stal se klíčovou inspirací pro tvůrce návrhu. Zakomponovat do prostoru bylo třeba i dětské prolézačky. Avšak děti milují i modro-bílý altán sehnut pod korunami stromů v záhoně kapradin, kde se cítí zcela jako v pohádce. Zahrada doslova povzbuzuje jejich fantazii. Dospělí si zas z času na čas posedí na lavičce, která je vždy ve stínu. Jelikož je vyrobena na míru kolem obvodu kmene, stačí si do stínu pouze přesednout. O tom, že majitelé se se zahradou velmi brzy sžili, svědčí různé detaily, které s citem doplňují. Romantické napajedlo pro ptáčky a květináče plné květin sem umístila paní domácí.
Prakticky bezúdržbová
Otázka údržby byla pro majitele od začátku stejně důležitá jako samotná realizace. Nechtěli se stát otroky vlastní zahrady. Dnes už lze konstatovat, že architekti splnili do puntíku i tento požadavek. Naopak zahrada je pro ně prostor, kde mohou opravdu, ale i obrazně volně dýchat. Nabízí také mnoho možností, jak trávit volný čas. Výhoda zvoleného přírodního stylu je i to, že zde vůbec nevadí, pokud se někde objeví Buřinka, spadlé listí či jiná drobná nedokonalost. Jediné, čemu se vyhnout nedalo, je pravidelné sekání. O odbornou údržbu se postará přibližně dvakrát do roka profesionální firma. Jisté však je, že vůni a ducha sousedícího lesa se v této zahradě stále daří udržet.
„Od začátku tvorby šlo o pocit, pocit a zase jen pocit. Základní zdroj inspirace byl pro nás sousedící les se zpěvem ptáků, vůní jehličí a majestátními stromy, poskytujícími přívětivé chladivé vlhko. Dnes jsou z nás s majiteli přátelé. Čas od času si s chutí na terase připijeme skvělým vínem a bavíme se na příbězích, jak to bylo tehdy, když jsme zahradu zakládali. „