Pokud nechcete během horkých letních období běhat po zahradě maratony s konví, je načase se poohlédnout po dokonalejších způsobech zavlažování.
Výběr zavlažovacího systému závisí v první řadě na velikosti zahrady. Pokud vaše zahrada skládá z 10 čtverečních metrů, možná vám opravdu krhlička postačí. Obecně však platí, že pro menší zahrady je výhodnější nadzemní a pro větší podzemní zavlažovací systém.
Při volbě podzemního zavlažovacího systému musíte počítat s rozkopané zahrady. Není to nic tragické, jen si instalaci naordinujte na začátek jara nebo podzimu, aby měl trávník šanci vzpamatovat se před začátkem vegetačního období. No pokud tento proces absolvujete, máte při pravidelné údržbě na pár dekád o zavlažování postaráno.
Instalace
Abyste mohli systém navrhnout, je klíčové znát kapacitu zdroje. V případě studny ji zjistíte jednoduše – popíšete kapacitu ze štítku na čerpadle. Pokud berete vodu z kohoutku, potřebujete vědět, za kolik sekund vyteče 10 litrů.
Instalaci automatického zavlažovacího systému by zkušenější kutil mohl zvládnout sám, ale výrobci zavlažovacích systémů ji doporučují svěřit do rukou specializované firmy. Ta má totiž kromě know-how i vybavení, díky kterému se poškodí pouze potřebná část zahrady. Na začátek totiž třeba odstranit travní koberec a vykopat 30 centimetrů hluboký kanál, do kterého se ukládají trubkové rozvody. Ty by měly být UV stálé a odolné proti stárnutí a povětrnostním vlivům. Zavlažovače musí být osazeny rovnoběžně se zemí. Pokud by vyčnívaly, mohla by je poškodit sekačka a pokud by byly příliš zasazeny v zemi, hrozí riziko zanesení zeminou.
Dbejte na to, aby byly rozvody napojeny přímo ze zdroje, kde je potrubí nejširší a kde je největší průtok a tlak. Pak se závlaha nemusí dělit na zbytečně mnoho větví a můžete ušetřit na regulačních systémech, jejichž základem je řídící jednotka.
Nejdříve zkouška
Zatímco jámy zakopete, udělejte tlakovou zkoušku, kterou si ověříte, zda systém opravdu funguje. Po zahrnutí byste totiž netěsnost našli velmi těžko. Touto zkouškou se systém i propláchne. Pokud je vše v pořádku, jámy zasypte a travní trsy vraťte na původní plochy. Tam, kde se to nedá, srovnejte zeminu a místo dosejte vhodným osivem. Pak už jen postupně nasměrujte zavlažovače tak, aby stříkaly vodu v požadovaném úhlu a na požadovanou vzdálenost. Pokud instalaci provedete na jaře, trávník by měl být do tří týdnů jako nový.
Systém
Ze zdroje proudí voda přes hlavní zavlažovací potrubí k šachtě s elektromagnetickými ventily napojenými na elektrický proud. Ty rozdělují vodu k zavlažovacím větvím, přičemž platí, že kolik je větví, tolik potřebujete elektromagnetických ventilů.
Automatickým zavlažovacím systémem kraluje řídící jednotka. Její jednodušší formu představují analogové zavlažovací hodiny, kde nastavíte čas a délku zavlažovacích cyklů. Variabilnější je digitální počítač. Umíte si s ním zvolit dny, které bude systém pracovat, a dny, kdy zalévat nebude. Navíc můžete vybírat mezi programy na kapkovou závlahu či závlahu trávníku a při nastavení víte stejně zohlednit aktuální roční období. Pro každou větev takto víte zvolit individuální zavlažovací program. Některé typy počítačů lze navíc nastavit a ovládat i na dálku pomocí dálkového ovladače.
Řídící jednotka se umisťuje na domě zvenčí nebo zevnitř, aby byla v případě potřeby manuálního zásahu po ruce. Srdcem systému, na kterém závisí, jak bude zavlažování fungovat, je čerpadlo. Důležitý je jeho typ a výkon. Na funkčnost a životnost systému má vliv čistota vody. Povinnou výbavou automatického systému jsou proto filtry na zachycování mechanických nečistot.
Po kapkách
Na zeleninovou zahrádku a květinové záhony je nejvhodnější kapková závlaha, která dávkuje vodu přímo ke kořenům rostlin. Výhoda je, že do vody můžete přimíchat i výživné látky, čímž rostliny nejen polejete, ale i pohnojím. Zavlažování probíhá pomocí regulovatelných kapkových dávkovačů, které jsou napojeny na jednu rozdělovací trubici. Hadice mohou být natažené pod nebo nad zemí, ale vždy dbejte na to, aby byly kapkovače co nejblíže ke kořenům rostlin. Voda v nich musí být čistá, bez řas a jiných nečistot, které by mohly dávkovače zanést.
Ušetřete ještě více
Díky dešťovému senzoru dokáže počítač přizpůsobit zavlažovací cykly skutečným potřebám zahrady. Je proto důležité, aby byl senzor umístěn tam, kde na něj bude pršet. Když na něj naprší nastavené množství srážek, rozpojí kontakty a program na zalévání se zastaví, dokud senzor kontakty opět nespojí.
Senzor půdní vlhkosti nabývající informace o vlhkosti půdy se nastavuje pomocí otočného knoflíku v závislosti na potřebách rostlin. Pokud aktuální vlhkost poklesne pod nastavenou mez, zavlažování se spustí.
Pravidelná kontrola
Systém pravidelně kontrolujte. Pokud poklesl tlak v systému, nejprve se ujistěte, zda není zanesený filtr. Podívejte každý postřikovač, zda se správně vysouvá a zasouvá, trysky nesmí být ucpané. Elektroventily musí uzavírat a otevírat sekci dostatečně rychle. Netěsnosti a rozbité hlavy mohou zvýšit spotřebu vody až o několik litrů za minutu. Nezapomeňte očistit dešťový senzor od nečistot a listů.
Automatický závlahový systém
+ šetří čas a práci
+ úsporná údržba zahrady díky přesnému dávkování vody pro různé typy rostlin
– vyšší pořizovací náklady
– nutnost rozkopané části zahrady
Nejlepší je dešťová
Pro rostliny je nejvhodnější dešťová voda. Při větší zahradě stojí na zvážení její zachytávání do podzemní sběrné nádrže. Pokud vsadíte na kompletní modul pro využití dešťové vody pro rodinné domy, můžete dešťovou vodu používat i v domácnosti, například na splachování toalety či na praní.
Zalévání pitnou vodou
Použití vody z vodovodní přípojky je investičně nejméně náročné, ale provozování patří mezi nejdražší. Ušetřit můžete alespoň na stočného. Požádejte proto distributora vody o instalaci podružného vodoměru. Nejvhodnější místo na napojení je přímo za vodoměrem. Tím snížíte ztráty na tlaku a průtoku vody.
Jak často a kdy?
Při zalévání zahrady platí: Raději méně často a vydatně, jak často a málo. Při dostatečné zálivce je půda promočená do hloubky 15 – 20 cm. Zahradu zavlažujte 2-3krát týdně, optimálně v časných ranních hodinách.
Od odborné firmy zahrnuje: návrh projektu, realizaci, nastavení postřikovačů či trysek a závlahové dávky, zkušební spuštění, poradenství, záruční a pozáruční servis. Součástí bývá i zazimování systému a jeho spuštění v první následující sezóně.