Odebráním určité části z rostliny, můžeme získat rostlinku novou, která má tytéž vlastnosti, jako měla mateřská původní rostlina. Rozmnožování řízkováním je velmi jednoduché, jen třeba vědět, kdy máme vzít odřezky z mateřských keřů, jako je dáváme do půdy, abychom ze zakořenění rostlin nebyly zklamáni.
Kdy a jak odebíráme odřezky z mateřských dřevin?
Nejběžnější a nejjednodušší zakořeňování, zejména rybízu, je používání dřevnatých řízků. Odřezky , jednoleté výhonky,upravíme na délku 15- 20 cm tak, abychom spodní řez udělali těsně pod pupenům. Vyzrálé odřezky odebíráme z jednoletých výhonků, které vyrostly na mateřských keřích od dubna do září, čili letošní letorosty. Pokud chceme, aby při zakořeňování měli úspěch, půdu před samotným zakořeňováním důkladně připravíme. Záhony zryjeme, urovnáme a odřezky dlouhé přibližně 20 cm zapíchávají do půdy pomocí rýče na vzdálenost asi 20 cm tak, aby po zapíchnutí do půdy zůstal nad zemí jen jeden poupě.
V čem děláme největší chyby při zakořeňování?
Největší chyby děláme, pokud na zakořeňování používáme slabé, tenké odřezky a nedodržujeme největší zásadu, to znamená, že na zakořeňování používáme zbytečně velmi dlouhé, 30 – 40 cm výhonky, které nám velmi těžko zakoření. Další chybu děláme, když odřezky zapíchávají tak, že nad povrchem půdy ponecháváme 3 – 4 pupeny av půdě nám zbývá jen jeden, případně 2 pupeny. Mělo by to být právě opačně, čili nad povrchem půdy má být jen 1 poupě. Velmi slabou ujateľnosť odřezků získáváme hlavně na jaře, když na zakořeňování bereme už nařasené pupeny, a tím pádem je pak je ujateľnosť zakořenění velmi nízká.
Co je to rozmnožování rostlin nakopcovaním a kde se používá?
Jabloň je nejvíce pěstovaným druhem v našich půdně-klimatických podmínkách. Lidí nejvíce zajímá, co je to podnož, kde byl vypěstován, jak jej získat a pod. Někdy naši otcové vrúbľovali ušlechtilé odrůdy jablek na plánky, které vyrostly z jadérka planě rostoucích jabloní. Takto vypěstované stromky rostly velmi bujně, vytvářely vysoké mohutné koruny a rostly na stanovišti mnoho let.
Pokud chceme dosáhnout brzkou rodivosť, nízký vzrůst stromů, musíme mít vhodný jabloňový podnož, který nám už nevyroste z jadérka, ale tento podnož, např. M 9 musíme získat ze zakořeněné dřevnaté části výhonku, který byl na tyto vlastnosti vyšlechtěn ve specializovaných výzkumně-šlechtitelských stanicích např. East Molingu (Anglie – označení M podnoží). Tyto zakořeněné podnože mají slabší vzrůst. Do nich naroubované odrůdy přinášejí úrodu už v prvních letech po výsadbě. Stromky vysazujeme na menší vzdálenosti, jsou nižšího vzrůstu, lépe se ošetřují a pod.
Slaborastúce podnože je nejlépe získat vegetativním způsobem rozmnožování, zejména nakopcovaním. Pokud chceme takové podnože vypěstovat, musíme si je nejprve zajistit, nejlépe přímo ze šlechtitelských stanic.
Postup při nakopcovaní
Získané zakořeněné podnože vysadíme na dobře připravené záhony, na vzdálenost asi 25 – 30 cm od sebe. Po výsadbě jejich hluboko zkrátíme, to znamená, že podnože vysoké 30 – 40 cm seřízneme zcela těsně nad povrchem půdy, tj přibližně asi 5 cm nad povrchem půdy. Tímto hlubokým zkrácením získáme místo jednoho podnože, podnože více, přičemž postupujeme následovně. Ze spících pupenů po hlubokém zkrácení, nám ze spodní části podnože vyrůstají nové letorosty, ke kterým během léta přihrneme zeminu postupně do výšky asi 15 – 25 cm, čili k révy nakopčíme zeminu. V nahrnutím části zeminy nám nové podnože do konce října vytvářejí kořínky.
Jak postupujeme dál?
Na podzim po zakořenění podnoží, odhrneme od nich nakopcovanú zeminu a jednotlivé zakořeněné podnože nůžkami oddělíme, zavážeme a dáme do sklepa. V zimních měsících do nich můžeme naočkovány ušlechtilé odrůdy jabloní. Oddělené části podnoží můžeme i vysadit na připravené záhony, opět na vzdálenost 25-30 cm, do nichž v následujícím roce očkujeme námi osvědčené odrůdy.
Vegetativní podnože jsou označeny různými číslicemi, např. M 9, M 4, M 26, MM 106 a pod. Odlišují se různou silou a intenzitou růstu, což se projeví až v dalších letech pěstování na trvalém stanovišti. Je to velmi důležité při výsadbě, protože pokud vysadíme ovocné stromky na vzdálenost, např. 1,5 – 2,5 ma odrůdu máme naroubované, např. na podnoži MM 106, což je středně silně rostoucí podnož nebo na révy M 1, což je ještě bujněji rostoucí podnož, nedokážeme je udržet tak blízko u sebe, aby si nepřekážely v růstu. Takto vysazené stromky nám budou bujně růst a budeme zklamáni. Odrůdy pěstované na takových bujněji rostoucích podnoží totiž vyžadují větší vzdálenost při výsadbě, a to 4 – 5 m podle růstového podnože a bujnosti růstu pěstované odrůdy. Pro zahuštěné výsadby jabloní,
Co je to potápění?
Používá se při vegetativním způsobu získávání nových keřů rybízu, révy a jiných dřevin. Postupujeme tak, že jednoleté výhonky ohýbáme do půdy okolo mateřského keře. Potopena, přichycena část výhonku v půdě nám za 1 – 2 roky dobře zakoření. Po oddělení od původního keře, můžeme nové keře vysadit na trvalé místo v zahrádce.