V posledních letech se součástí kuchyně stal barový pult a rozměrné kuchyňské ostrovy zabraly místo klasickému jídelnímu stolu. Nyní je čas říct jim sbohem a vrátit k rodinnému sezení u stolu.
Kuchyňský stůl nadevše
Kuchyň má být srdcem domova. Pokud ji eliminujete na „laboratoř“, ve kterém rychle uvaříte, případně ohřejete polotovary, ochudíte se o množství pozitiv. Konzumace teplého jídla z čerstvých surovin v příjemně voňavém prostředí kuchyně totiž nasytí nejen žaludek, ale i duši. Příjem potravy na „stojáka“ nebo při barovém pultu vám neposkytne takový požitek, jako když si spolu s rodinou sednete za pěkně prostřený stůl av klidu se najíte. A k nezaplacení je i možnost po celém dni moci sedět naproti sobě a komunikovat o lecčems.
Jaké má mít rozměry?
„Malý“ jídelní stůl pro čtyři osoby má mít rozměry alespoň 120 x 70/80 cm, pro větší komfort stolujících se doporučuje až 160 x 90 cm. Pro šest osob je vhodný stůl s rozměry 180 x 90 cm nebo 200 x 90 cm. Pokud se vám více zamlouvá kruhový stůl, pro čtyři osoby počítejte s průměrem 100 – 110 cm. počítejte s dostatečným prostorem kolem stolu, abyste si mohli pohodlně sednout, na volný průchod se doporučuje šířka alespoň 80 cm.
Nenahraditelný jídelní stůl
Společné pojídání patří mezi nejkrásnější zvyky, které rodina udržuje. Jídelní stůl je v mnoha rodinách místem, kde se setkávají členové rodiny a vyprávějí o všem, co během dne přežili. Kromě toho si při něm mohou zahrát společenské hry, věnovat se koníčkům či práci. Psychologové říkají, že jídelní stůl je ideální pro sblížení se s dítětem. Výsledky různých výzkumů potvrdily, že pravidelné setkávání se za stolem zlepšuje duševní zdraví dětí, rozvíjí slovní zásobu a přispívá k emocionálnímu rozvoji osobnosti.
Plusy společného stolování
Společné stolování nasytí nejen fyzicky, ale i sociální a psychicky. Způsobí, že se cítíme spokojeni av pohodě. Je to rituální a spojovací prvek pro rodinné, přátelské či partnerské vztahy. Výzkum na Kolumbijské univerzitě (USA) prokázal, že mladiství, kteří pravidelně jedí doma s rodiči, méně často sahají po cigaretách, alkoholu a jiných drogách. Z výzkumu také vyplývá, že také snášejí stres lépe ve srovnání s těmi, kteří jedí sami. Společné stolování výrazné snižuje riziko, že teenageři budou trpět poruchou stravování.
Pozor na atmosféru za jídelním stolem
O tom, jaká atmosféra za jídelním stolem zavládne, rozhodují její aktéři. Společné stolování má být příjemným zážitkem a ne příležitostí rodiče kárat a trestat děti za přestupky, které se udály v průběhu dne. Stejně to nesmí být prostor na hádku dospělých. Každodenní povinnosti nás nejednou od sebe vzdalují, a proto čas společného stolování má být příjemným okamžikem, na který se bude rodina těšit.
Co se děje, když jíme před televizí?
Nejhorším následkem jedení před televizí je, že při zaujati programem si neuvědomujeme, kolik jsme toho snědli. Automaticky klademe do úst další a další sousta, přičemž ani nedíváme na talíř. Navíc si pořádně neuvědomíme ani chuť jídla. Pouze se mechanicky „nacpeme“ jako husy a z jídla se zcela vytrácí požitek. Platí to i pro maminky, které krmí své děti během sledování pohádek. Výsledkem je, že hůře rozpoznají, kdy je dítě syté. Když děti vyrostou, nebudou mít vypěstovanou schopnost kontrolovat svůj pocit plnosti, z čeho se může vyvinout celá škála poruch příjmu potravy.
