Nízkoenergetické domy se dnes staví běžně. Jejich hlavní výhodou je minimalizace nákladů na vytápění, ale v neposlední řadě jde io snižování energetické náročnosti domu a ekologizaci bydlení. Pokud chcete, aby byl i váš dům nízkoenergetický, je třeba tento požadavek zapracovat do projektu ještě před stavbou.
Aby byl dům považován za nízkoenergetický, musí být jeho roční spotřeba na vytápění maximálně 50 kWh / m 2 . Pokud je navíc spotřeba nižší než 15 kWh / m 2 , dům se označuje za pasivní. Dvoupodlažní rodinné domy bývají energeticky úspornější než jednopatrové bungalovy se stejnou užitnou plochou. Podstatné je dosáhnout co nejméně ochlazovacích ploch – nejvíce tepla totiž uniká přes střechu, obvodové stěny, podlahu a také okna a dveře. Jednopodlažní dům se stejnou výměrou jako dvoupodlažní má v takovém případě dvojnásobnou plochu střechy a podlahy, proto v něm dochází k větší ztrátě tepla.
Jaké parametry musí dodržovat projekty domů?
Projekty nízkoenergetických domů v současnosti i mezi těmi katalogovými. V ideálním případě se však doporučuje začít s projektováním od píky – architekt tak může vzít v úvahu důležité faktory, které ovlivňují hodnocení energetické náročnosti domu. V první řadě je to zejména orientace domu na pozemku vzhledem ke světovým stranám. Nízkoenergetické domy by měly mít obytné místnosti orientované na jižní stranu, aby se dosáhlo co nejefektivnější získávání tepla od slunce – optimální poměr prosklení je přibližně 30%. Ultrafialové záření se přechodem přes sklo mění na teplé infračervené. Podstatná je také kvalita samotných oken, volte proto tepelně izolační trojsklo s izolovanými okenními rámy.
V projektu se musí počítat s odizolováním domu od země, aby se minimalizovaly úniky tepla přes podlahu. Důležité je také zateplení všech obvodových stěn a stejně tak i střechy. Všechny nízkoenergetické domy se navíc vyznačují jednoduchým tvarem a jsou bez zbytečných arkýřů, výklenků nebo zalomení, které je problematické izolovat.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že k dosažení nízké energetické náročnosti si stačí pořídit sluneční kolektory. Problematika vytápění nízkoenergetických domů však bývá mnohem složitější. Kromě orientace domu na dosahování co nejefektivnějšího získávání pasivního tepla ze slunce byste měli počítat i se systémem rekuperace. Ten se postará o stále čerstvý vzduch v domě bez nutnosti větrat, s čímž je spojeno minimalizaci tepelných ztrát. Vydýchaný teplý vzduch se navíc využije k ohřevu čerstvého vzduchu, takže v domě se udržuje konstantní teplota zejména během zimních měsíců. Pokud se rekuperační jednotky navíc budou využívat i jako sekundární vytápění, je možné je vybavit ohřívačem, který bude teplý vzduch rozvádět po všech místnostech.
Pokud si prohlížíte katalogové projekty domů , všímejte si při nich poznámku, zda jde o projekty nízkoenergetických domů. Projekční kanceláře se přizpůsobují svým klientům a takové návrhy produkují stále častěji. I když nenajdete v katalogu takový, který by vám vyhovoval, můžete ho vypracovat na míru. Zaplatíte sice více, ale architekt tak bude moci dokonalejší přizpůsobit projekt pozemku, na kterém bude váš dům stát. Při nízkoenergetických domech je to ještě důležitější než u klasických.