Nová koupelna, výměna jádra, nové podlahy či kuchyňská linka. Podle odhadů se lidé pouštějí do rekonstrukce svého bydlení průměrně každých sedm let. Jelikož nejde o levnou záležitost, každý si nejprve dobře spočítá, kolik peněz bude potřebovat. Odborníci však radí, aby si každý ke svým výpočtům připočítal i rezervu ve výši deseti až dvaceti procent.
Málokdo totiž při plánování rekonstrukce dokáže počítat se všemi možnostmi, které mohou navýšit cenu. A iv případě, že si někdo dá udělat rekonstrukci od firmy, která mu předem všechno přesně nacenit, mnohdy se i tak najde něco, co je třeba udělat, ale nebylo to započítány v původní cenové nabídce.
Pokud si někdo chce na rekonstrukci půjčit, měl by si předem ověřit podmínky a reálné možnosti získání úvěru. I když se banky chlubí rychlým poskytnutím úvěru, v některých případech se může jeho poskytnutí výrazně prodloužit. „U některých typů úvěrů, v kombinaci s dalšími parametry, jako je například práce na živnost, se může proces vyřizování prodloužit i na měsíc i více. Stejně musí mít klient potvrzeno bezchybné splácení úvěrů, pokud již jiné úvěry má. Platební disciplínu si banka ověřuje v Úvěrovém rejstříku po podání žádosti o úvěr, „vysvětluje odborník na osobní finance z Partners Group.
Kdo se chce vyhnout úvěru, měl by si na rekonstrukci spořit. Místo toho, abychom platili úroky bance, získáme úroky my z naspořených peněz. Náklady na rekonstrukci se během života cyklicky opakují. „Analytici odhadují, že majitelé nemovitostí rekonstruují v průměru každých sedm let. Proto je třeba stále vytvářet takzvané střednědobé prostředky, ať už formou stavebního spoření, nebo pravidelným investováním do podílových fondů, „říká odborník.
Kolik peněz bychom si měli odkládat na spoření, je přitom individuálně a závisí na rozpočtu dané rodiny, hodnoty nemovitosti a ceny plánované rekonstrukce. Měla by však kopírovat pravidlo ideálních finančních mír, kde 10 procent z příjmu směřujeme do rezervy, 20 procent pro zajištění na důchod a tvorbu dlouhodobých aktiv, maximálně 30 procent vyčleníme na splátku úvěrů či půjček a ne více než 40 procent vložíme do pravidelné měsíční spotřeby. „Na střednědobé cíle, jako je koupě auta či rekonstrukce, tedy horizont 5 až 10 let, bychom si měli odkládat pravidelně v rámci rezervy 10 procent z příjmu. Při 1 000-eurovém příjmu je to 100 eur měsíčně. Závisí to však i od ostatních cílů, které si chceme naplnit, „tvrdí odborník.
Rekonstrukce se může prodražit, zvláště pokud neznáme ceny práce či materiálů nebo už během realizace postupně přidáváme další a další položky, které je třeba udělat a zaplatit. „Problém může stejně nastat, pokud začneme s rekonstrukcí, i když nemáme stoprocentně vypořádány finanční zdroje. Například banka nám nemusí schválit úvěr v plné výši nebo jej schválí s vyšším úrokem, „upozorňuje odborník z Partners Group.
Cena za rekonstrukci se může zvýšit i když ji děláme svépomocí. „Základním předpokladem je, že jsme dostatečně zruční, ale také si třeba zvážit, zda mzda, kterou bychom vydělali v čase prací na bytě, není vyšší než částka, kterou bychom zaplatili mistrem za práci,“ vysvětluje odborník. Uspořit se podle něj dá například na získaných slevách na materiály či na pracích objednaných v menších firmách nebo u živnostníků. „Při každé jedné úspoře si však třeba zvážit, zda nejde na úkor kvality, nebo výsledného efektu. A pokud je extrémně osekávání nákladů či svépomocné řešení všech prací jediným řešením, zřejmě není vhodný čas a ani finanční situace. Lepší pro rozpočet bude nějaký čas počkat, spořit si a pustit se do obnovy bydlení ve finančně příznivějším období, „radíodborník.
Z čeho financovat rekonstrukci
Vlastní zdroje
prodělává bydlení za vlastní je nejekonomičtějším řešením, neplatíte poplatky ani úroky bance, rekonstruujete pouze pokud vás pustí rozpočet. Na druhé straně je třeba myslet i na to, aby vám i po zaplacení rekonstrukce zůstaly ještě nějaké peníze na nepředvídatelné výdaje. Ideální je, pokud vám i po rekonstrukci zůstane na účtu alespoň částka šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti.
Hypoteční úvěr
V případě, že na vaší nemovitosti ještě nemáte hypotéku nebo je výška hypotéky o 20 až 30% nižší než hodnota nemovitosti, můžete požádat o hypotéku v bance, při níž některé z bank nepožadují doložení použití prostředků. Při sazbách v rozmezí 1,20 až 2,99% se můžete dostat ik úvěru s fixovaným úrokem na 10 let. Postupně, když naspoříte dostatečné rezervy, můžete úvěr předčasně splatit. Výhodnější je však zvolit delší dobu splácení, čímž se sníží vaše měsíční splátka a vy máte větší prostor na naspoření si dostatečné sumy na splacení úvěru.
Stavební spoření
Pokud máte starší smlouvu stavebního spoření, ideálně alespoň šest let můžete získat stavební úvěr. Úroková sazba se zde v některých případech přibližuje sazbě hypotečních úvěrů. Platí to především u smluv nad šest let a pokud máte naspořenou alespoň polovinu částky, kterou na rekonstrukci potřebujete. Výhodou oproti spotřebnímu úvěru je i to, že můžete úvěr nastavit na téměř stejnou dobu jako při hypotečních úvěrech. Pozor si však dejte na smlouvy čerstvě uzavřené bez naspořených prostředků. Tehdy můžete požádat jen o meziúvěr, kde se úrokové sazby dokáží vyšplhat k šesti až sedmi procentům. Většinu doby splácení úvěru tak platíte pouze úroky, což z hlediska celkových nákladů může tento úvěr zařadit mezi středně výhodné spotřební úvěry.
Spotřební úvěr
Toto řešení je z úvěrů nejjednodušší a nejrychlejší, nevýhodou jsou však vysoké úroky. Dostat se dá i na úroveň 3,50 až 6,50%, ale průměrný úrok u těchto úvěrů bývá na úrovni 8 až 14%, v závislosti na vaší bonity a dalších parametrů. Kromě vysokého proplacení je nevýhodou spotřebního úvěru i poměrně krátká doba, na kterou si můžete peníze půjčit, a to maximálně osm let.
Nebankovní úvěry
Pokud vám z nějakých důvodů nevyšla žádná z předešlých možností a poohlížíte se po nebankovních úvěrech, raději si zvažte, zda s rekonstrukcí raději nepočká a neúsporné si alespoň část prostředků. Úroky, které mnohdy přesahují 20 procent, mohou vaši rekonstrukci výrazně prodražit.