Víte, co je „šmajchl kabinet“? Přesně to si totiž vytvořili pod střechou dva manželé. Romantickou ložnici pro dvojici. Přeměna půdy je přitom ani nevyšla draho.
Půda před renovací vypadala jako poměrně „hluchý“ prostor bez zjevného účelu. Do otevřené dispozice vedly schody oddělené vzdušným kovovým zábradlím. Dlouhá a nepříliš široká místnost ve tvaru obdélníku měla okna na užších stranách a nízké úložné prostory podél delších stran – v šikmině. V pochozí části půdy byl položen starý koberec.Do šikminy po obou stranách půdy se vcházelo přes posuvné dveře. Tyto chovné prostory sloužily na odkládání menších starých věcí. Strop byl snížen dřevěným obkladem tak, aby nebylo vidět trámy.
Právě shození sníženého stropu bylo asi první věcí, kterou manželé při renovaci udělali. Tím, že se zbavili tmavého dřevěného stropu, který prostoru zbytečně ubíral světlo, jakoby se celá místnost nadechla. Dřevěné obklady – příčky po stranách zůstaly. Akorát jejich majitelé natřeli na bílo. Odhalené trámy však zůstaly v původní úpravě dřeva.
Druhou zásadní změnou byla výměna starého koberce za nový, s vyšším vlasem. Díky tomu nemá prostor podivnou ozvěnu a navíc, působí intimnější. Z malých rozměrů půdy vyplynulo, že žádné velké investice do nábytku nebudou potřebné. Celá ložnice obsahuje pouze postel a dvě nízké stolečky.
Třetí investicí (avšak pouze do materiálu) byla výměna zábradlí. Majitelé si představovali něco modernější, a tak kované zábradlí vyměnili za masivnější dřevěný rám, ve kterém jsou zkřížené kovové tyčky. Výsledek je senzační – i proto, že si přitom člověk uvědomí, jak málo někdy stačí, když mají domácí šikovné a hlavně pracovité ruce.
Namísto vrzajících posuvných dveří majitelka zavěsila při vstupech do úložiště bílé lněné závěsy.
