Zamýšleli jste se už nad tím, jaké procesy se dějí v zimě ve vaší zahradě? Trpí půda teplotami pod nulou? Pomáhá jí mráz nebo škodí? Dozvíte se v následujících řádcích.
Užitečný pomocník
Kromě užitečných organismů ničí i ty škodlivé. Díky oteplování klimatu hrozí invaze teplomilných chorob a škůdců i do střední Evropy. Proto z přirozené ochrany připadají kromě intenzivnějšího biologického boje v úvahu už jen mrazivé zimy.
Na jaře je půda připravena k vysazování nebo vysévání.
Led v půdě napomáhá drolení a zvětrávání úlomků pevných hornin. Trhá i větší balvany a z minerálů se uvolňují živiny pro rostliny.
Chladný vzduch a zmrzlá půda omezují výpar vody z půdy, čímž se vytvářejí zásoby zimní vláhy. Na jaře je tedy půda ideálně zásobena vodou.
Když mráz škodí
Dlouhé tenké krystalky ničí půdní strukturu, ale nejvíce půdě škodí časté rozmrzání a zamrzání. V případě delšího sucha nezavlažujte v zimě ovocné dřeviny, protože následné holomrazy mohou jemné kořínky při povrchu roztrhat a poškodit i tlustší kořeny. Zimní zavlažování půdy během teplých dní často doslova zhoršuje její kvalitu.
Nezavlažujte záhony či trávník. Zvětšováním objemu po zamrznutí vody se totiž vytvářejí malé kopečky zmrzlé zeminy. Tím pak trpí zejména trsy okrasných trav, cibule, hlízy, jahody. Na jaře se jejich obnažené a poškozené kořeny ocitnou na povrchu. Zejména při jílovitých půdách tomu předejdete plošným odvodněním a provzdušněním půdy v hloubce 40 cm a to pomocí drenážní 10 centimetrové vrstvy z dřevěné štěpky. Použít lze i rašeliny, kterou nastelte kolem rostlin.