Je třeba si uvědomit, že koupelnový nábytek patří i do malé koupelny. Je velmi snadné vyvrátit pochybnosti, že v malé koupelně se nábytek už nevejde. Zkušenosti jasně napovídají, že například skříňka pod umyvadlem prostor paradoxně uvolní, protože nabídne odkládací prostor na věci, které jsou zpravidla uskladněny v policích od pasu výše. Prostor na pohyb v koupelně se tedy výrazně zvětší, nemluvě o estetickém řešení.
Řada drobnějších předmětů – hygienické prostředky, vysoušeče a holicí strojky se ukryjí před zraky nepovolaných, čímž se trochu utlumí nepříjemné pocity uživatelů koupelny z narušení intimního prostředí, kterého se nechtěně dopouštějí hosté a návštěvy.
Při nákupu koupelnového nábytku musíme důkladně zkontrolovat, zda jsou všechny plochy ošetřeny tak, aby v žádném místě, zejména ve spojích a na hranách, nezůstal nekrytý původní materiál, ze kterého jsou skříňky nebo police vyrobeny. Důkladná povrchová úprava a důsledné překrytí všech kritických míst souvisí úzce s životností tohoto nábytku. Pokud se rozhodnete pro levnější stavebnicové řešení stylu „postav si sám“, nezapomeňte nábytek důkladně v těchto místech ošetřit.
Pokud můžeme a finanční situace nám to umožní, vyvarujeme se nákupu nábytku do panelákové koupelny, kde jsou u umyvadel použity klasické desky, jaké známe například z kuchyní. Životnost takových desek je v kontaktu s vodou, zejména v místech styku s keramickým umyvadlem výrazně nižší. Navíc neošetřené místa jsou rizikovým faktorem, protože se zde množí bakterie a plísně.
Diskutabilní je použití mramoru nebo opracovaného kamene. Tyto materiály jsou hojně využívány zejména při nábytku jihoevropských výrobců ze Španělska a Itálie, je však třeba dbát na kontrolu vysokého lesku. Kámen jako žula nebo mramor jsou totiž hmoty relativně porézní a při nedokonalé povrchové úpravě mohou póry časem způsobit problémy při údržbě a dodržování hygienických zvyklostí. Tedy na tyto materiály si třeba dát pozor.
Kvalitativní jinými materiály jsou uměle vyrobené materiály (převážně na bázi pryskyřic a písků a dalších složek), které lze bez problémů bezespárové tvarovat, přechody a spoje lze dokonale spojit a zesilovat, takže výrobky vytvořené takto mohou být i originální a jedinečné. Výrobci často nabízejí i kusovou zakázkovou výrobu, takže bez větších problémů lze nechat vyrobit interiér na míru. Například z umělého mramoru se vyrábějí celé kusy sanitární „keramiky“ – umyvadla, záchodové mísy, pisoáry, vany, poličky a další doplňky.
Tyto materiály lze různě barevně tónovat, často dokonce opět na přání zákazníka, není problém napodobit strukturu žuly nebo jiného kamene. Melírování, žilkování nebo zrnitou strukturu možná dokonce velmi dobře napodobit i v případě, že dojde k poškození výrobku. Nejrůznější praskliny, trhliny, uštknut roh nebo jiné poškození lze poměrně snadno napravit tak, že laik okem nepozná, kde byla oprava provedena. Tyto opravitelné a leštitelné materiály jsou dražší díky vzhledu, komfortu opravitelnosti a cenám surovin, přinášejí však maximální výhody, které uživatel bude oceňovat dlouhá léta.
Při nákupu si třeba také prohlédnout sanitární keramiku, která bývá součástí nábytkových sestav. Samozřejmě je výhodnější dát přednost mírně dražší, ale značkové keramice. V ceně zákazník najde (ačkoli ne vždy) záruku kvalitního výrobku – dokonalost zakřivení, bezchybnou povrchovou úpravu, dodržení výrobní technologie, rovinnosti ploch, barevného odstínu a přesnosti tvaru. Právě přesnost a řešení detailů (například v podobě stykových ploch pro kontakt s nábytkem) zaručuje, že kapky vody nebudou zatékat do spár a že keramika se bude snadno udržovat.
Značkový výrobci koupelnového nábytku dokáží nabídnout k vybrané sérii nábytku i několik variant sanitární keramiky významných výrobců, takže k vyhlédnuté skříňce povedeného designu si zájemce vybere například z deseti či dvanácti možných umyvadel. Tato variabilita je vynikající, protože neomezuje uživatele či architekta v rozletu. Neznačková keramika, která se na trhu objevuje (často z asijských zemí) je sice finančně méně náročná, ale rozměrové a tvarové anomálie, často nepostřehnutelné v obchodě, mohou způsobit vrásky na čele při zabudování do nábytkové sestavy. Při nákupu třeba dobře ohlídat i povrch. Prohlídkou proti světlu hledáme praskliny v materiálu, trhliny v glazuře, dutinky, výstupky. Vyvarujeme se tak nepříjemné manipulaci s poměrně těžkým výrobkem, když závadu objevíme až po zabudování.