Dřevo jako přírodní materiál, příjemný na dotek i na pohled, se v nedávné minulosti z našich koupelen nenapadne vytratil, lépe řečeno vytlačili ho nové moderní materiály a plasty. Sterilita a chlad interiéru koupelny dnes stojí v protikladu s pestrostí a barevností, nové technologie v povrchové úpravě dřeva a nové odvážné designérské koncepty otevírají dveře pro velkolepý návrat dřeva do koupelny.
Podoba dřeva v koupelně může být různorodá, dřevěné koupelnové doplňky , poličky a nábytek do koupelny , d Reven podlaha či dřevěná vana nebo umyvadlo. Keďže prostředí koupelny má v porovnání s ostatními prostorem bytu svá specifika spočívající ve zvýšené vlhkosti, je jasné, že ne každé dřevo se do koupelny hodí. V případě, že se rozhodneme pro nákup dřevěných doplňků a zařízení, máme alespoň teoretickou jistotu v tom, že výrobce zvolil vhodnou dřevinu a přizpůsobil způsob opracování a povrchovou úpravu pro použití v prostoru koupelny.
Jednou z vlastností dřeva je jeho schopnost absorbovat vlhkost z okolního prostředí. Právě vlhkost obsažená ve dřevě, respektive kolísání jejích hodnot způsobuje změnu objemu dřeva, důsledkem čehož je vytváření spár ve spojích na nábytku či podlaze.
Dřeviny z našich končin pro své hygroskopické vlastnosti nejsou příliš vhodné pro použití v koupelně. Pokud se rozhodneme pro tuzemské dřevo měli bychom sáhnout po dřevinách jako je dub, bříza, akát, javor, ořech, smrk, borovice a modřín – modřín, který díky vysokému obsahu pryskyřic přirozeně odolává vlhkosti. Z exotických dřevin se osvědčilo dřevo z pralesů Jižní Ameriky, které ve vlhkém prostředí vyrostlo. Pro vysokou hustotu dřevní hmoty a své estetické vlastnosti je oblíbený teak, makassar, ipe, iroko, massaranduba, doussie a merbau. Podlaha z exotických dřevin je ale finančně náročnější a musíme počítat s cenou okolo 100, – € za metr čtvereční bez pokládky.
Aby dřevo v koupelně vydrželo co nejdéle a abychom ho ochránili před vlivem kolísající teploty a vlhkosti musíme ho povrchově upravit, a omezit tak pronikání vlhkosti do dřeva.
Lakování dřeva
je jedním ze způsobů ochrany dřeva, při lakování se uzavřou póry čímž se zabrání pronikání vlhkosti. Používají se různé laky a lazury, disperzní, nitrocelulózové či syntetické. Dřevo po lakování je nenáročné na údržbu a získává vysoký lesk a odolnost vůči poškrábání. Pokud se časem lakovaný povrch používáním poškodí, je možné ho po odstranění prachu, mastnoty a nečistot opět přelakovat. Při lakované podlaze je vhodné použít různé protiskluzové podložky a rohože do koupelny, abychom zabránili úrazům na hladké a mokré podlaze.
Olejování dřeva
Tradičním způsobem ochrany dřeva je olejování, olej proniká do horní vrstvy dřeva, čímž zvýší jeho odolnost vůči vodě a vlhkosti. Dřevo upravené olejováním je oproti lakovanému dřevu náročnější na údržbu, jeho povrch je matný a olejování zvýrazní kresbu dřeva.
Oblíbeným způsobem vytápění je podlahové topení , při použití dřevěné podlahymusíme počítat se slabou tepelnou vodivostí dřeva, a tak by tloušťka dřevěného materiálu neměla přesáhnout 15mm. Tato tloušťka a tepelná vodivost závisí samozřejmě i na druhu použité dřeviny. Dřevěná podlaha by měla být uložena přímo na potěr, tak aby mezi jednotlivými vrstvami nevznikla vzduchová mezera působící jako tepelný izolant. Pro tento účel se nehodí podlahy označené jako plovoucí, protože jednotlivé části jsou spojeny jen mezi sebou a chybí vodivé spojení s podkladem.
Korková podlaha
Vhodné je zmínit i korkovou podlahu, která je svými vlastnostmi vhodnější do koupelny než dřevo. podlahový korekje hutnější než obkladový o hustotě 410-430 kg na metr čtvereční. Korkovou podlahu chráníme lakováním, přičemž se doporučují minimálně dvě vrstvy pro vytvoření monolitního povrchu a vyplnění spár.
I když je koupelna místem, kde je dřevěná podlaha vystavena působení vlhka a teploty, vhodně upravené dřevo vydrží v takovém prostředí dostatečně dlouho a my se můžeme těšit z příjemného a vkusného materiálu.