Při úpravě svažité zahrady se neobejdete bez opěrných zídek či palisád. Zajistí stabilitu terénu a zahrada získá atraktivitu.
Nejjednodušší je zpevnit terén velkými kameny a silou kořenů. Skalku nebo zatravnění svahu však využijete jen v mírnějších sklonech. Pokud se sklon svahu přiblíží k 45 °, připadají v úvahu opěrné zídky z různých materiálů.
Nejpřirozeněji působí přírodní kámen a dřevo. Ale i beton, pro mnohé z minulosti odpudivý, se do zahrad vrací v nové podobě a není třeba mít z něj obavy. Opěrné zídky z jakéhokoliv materiálu musí mít dostatečně pevný základ, aby vydržely nápor zeminy nasáklé po dešti. Důležité je nezapomenout na odvodnění svahu.
Jinak by tlaky vody v zemině vytlačili a porušily opěrný zeď. Čím bude svah prudší, tím musí být zídky a terasy stabilnější a pevnější. I v tomto případě platí, že všeho moc škodí. Příliš mnoho opěrných ploch může vyvolat dojem, že zahrada je plná bariér. Zídkami se dají zvládnout dvě až tři úrovně, ne více.
Zahradu tak rozdělíte na několik různých teras pospojovaných soustavou schodů. Schody by měly být bezpečné a pohodlné pro chůzi s výškou stupně okolo 15 cm. To, jakým způsobem budou přes terén procházet, určí možnosti terénu, ale i fantazie jejich tvůrce.
Hradní struktura
Kámen je jednoznačně materiál předurčen pro zahradní architekturu. Zdi a zídky z něj mají neodolatelné kouzlo a lze je vytvořit různou technologií. Jedna z nich je ukládání kamenů nasucho, která se využívá při nízkých výškách do jednoho metru se základem širokým minimálně 50 cm.
Pro dosažení větší stability bývá suchý zídku zešikmený směrem do svahu. V případě vyšší opory třeba použít ke spojení kamenů cementovou maltu a klást jejich takzvanou hradní strukturou. Její podstatou je ukládání kamene do vodorovných spár s občasným vystřídáním se shlukem kamenů.
Nejvhodnější jsou kameny z lomů, granit, žula či pískovec. Vzhledem k velikosti kamene a i pohledově je ideální tloušťka zdi 33 cm, vynikne při ní monumentálnost kamene. Tenčí stěny působí subtilní a nepřirozeně. Stěna se zdí na vybetonovaným základě, denně lze položit dva až čtyři metry maximálně do výšky 50 cm, protože jinak by se mohl zeď sesypat.
Kámen je těžký, nemá rovné plochy, ale klouzavé hrany, proto se ukládá po malých výškách do polosuché betonové směsi. Po dosažení výšky 50 cm třeba práce přerušit, nechat beton zaschnout a pokračovat až na další den.
Beton se na kameny klade tak, aby se vytvářela 3 až 4 cm hluboká spára. Někteří řemeslníci ji zatírají jemnějším spárovacím materiálem, ale po vyplnění spár se ztrácí struktura.
Betonová alternativa
Jako alternativa kamene lze zpevnit terasy zídkami z betonu. Je to levnější záležitost jako přírodní kámen. Beton lze použít v různých variantách, ačkoli jako litý. Betonová směs se ukládá do bednění, od kterého závisí hladkost povrchu lícové strany zdi. Výhoda je, že po zatvrdnutí získává tvar bednění.
Zeď tak může být dokonale hladký nebo plastický. Aby nebyly stěny velmi masivní, je vhodné je vyztužit ocelovou výztuhou. Množství a průřez výztuže stanoví odborník po posouzení únosnosti podloží a tlakových sil zeminy. Na principu suchého stavění se dělají opěrné zídky z tvárnic vyrobených z vibrolisovaného betonu.
Mohou být plné se štípaným povrchem, které umožní v krátkém čase postavit dekorativní zídku nebo tvárnice s otvory na nasypání zeminy. Do otvorů se vysazují rostliny, které dokáží beton proměnit na kvetoucí a podle ročních období se měnící živý zeď. Opěrný zeď z tvárnic se buduje kolmý nebo ve sklonu a pro každý typ tvárnic je stanovena jeho maximální výška. Menší terénní převýšení zpevní prefabrikované betonové palisády.
Pomocí nich lze vytvořit členité zídky do výšky 80 cm. Zmíněné betonové prvky však nejsou jen šedé, dnes si je můžete pořídit v mnoha barevných variantách. Jsou iv nejrůznějších strukturálních povrchových úpravách, které beton katapultují na vrchol materiálů určených pro zahradní architekturu.
Přizpůsobivé gabiony
Drátěné koše vyplněné kamenivem se postupně z veřejných a městských prostorů přesunuly i do soukromých zahrad. Oblibu našli díky rychlému způsobu stavění s vyloučením mokrého procesu.
Dobře se přizpůsobí nepravidelnému povrchu, konstrukce je propustná a lze ji stavět bez ohledu na roční období. Koše jsou vyrobeny ze svařovaných nebo pletených sítí z pozinkovaného drátu či drátu obaleného plastem tloušťky od 3 mm. Koše různých rozměrů se plní lomovým kamenem odolným proti zvětrávání.
Gabiony se ukládají stupňovitě z rubové strany nebo z obou stran, což vyplyne z terénních poměrů. Vhodná je i kombinace košů s kamenem a košů se zeminou vyplněnou rostlinami, případně se stupni z prefabrikovaných betonových prvků.
Dřevěné palisády
Dřevo je méně tradiční materiál na opěrné zídky. Tento fakt mu však neubírá z krásy. Dřevěné palisády lze použít k mírnějšího svahu. Je to v podstatě dřevěná kulatina svázána drátem nebo plastovou páskou.
Samozřejmě, dřevo musí být nejprve správně ošetřeny, nejlépe tlakovou impregnací, která prodlužuje jeho životnost. Využívají se i cihly, ale pevné, dobře pálené, protože obyčejné se venku v zahradě rychle rozpadnou.
Cihlový zídka, podobně jako kamenný, se zdí cementovou maltou a po dosažení potřebné výšky se ještě vyplní jeho spáry. Ideální období na stavbu opěrných zídek je podzim. Během zimy dobře sednou. Pokud je na podzim vysadíte trvalkami a cibulovinami kvetoucími na jaře a v jarním období doplníme letničky, v létě se můžete blýsknout atraktivními květinovými zídkami.