Jemný letní déšť zavlaží zahrádku tak akorát. Co však silná bouře? Dokážeme ji ztlumit či efektivně využít?
Každý zahrádkář se těší z příjemného večerního letního deště. Zahrádka se zavlaží sama a bez námahy. A zdarma. Jinak je to však při bouřkách. Z vydatných letních bouří mají lidé většinou strach. Velké množství vody spadlé na zemský povrch může mít nepříznivé, ba až ničivé následky. Víme to z pozice malého zahrádkáře změnit?
Voda versus půda
Problém v podstatě nespočívá v množství vody, které spadne v krátkém čase na zemský povrch, ale v tom, že povrch Země je na hodně místech zapečetěn domy, cestami a jinými nepropustnými stavbami. Voda, která spadne na toto území, nemá šanci vsáknout do půdy, je odvedena na jiné místo, kde vzniká nepoměr příchozí vody a plochy, která vodu přijímá. Voda tedy zůstává na povrchu a bere s sebou, co jí přijde do cesty. Což má za následek půdní erozi, znehodnocení úrodné vrstvy zemského povrchu a následné problémy s pěstováním čehokoli.
Dešťové zahrady
U nás stále poměrně neznámý pojem, v zahraničí se však již začíná s jejich aktivním budováním. Se zahušťující výstavbou bude jejich potřeba stále větší. Dešťová zahrada je vyhloubené místo v zahradě, kam se odvádí voda ze střech a zpevněných ploch na pozemku. Voda v tomto depresní místě vsákne postupně do půdy, aniž ohrozila stavby ve svém okolí. Zároveň je osázena trvalkami a dřevinami, které zvyšují estetiku okolí.