Karbidové lampy byly tradičně používány v hornictví jako spolehlivý zdroj světla v podpovrchových dílnách a štolách, kde chyběla možnost připojení k elektrické síti. Jejich jednoduché fungování spočívá v chemické reakci vodní páry s karbidem vápenatým, při níž vzniká plyn acetylén, který se následně spaluje v hořáku a vytváří intenzivní světlo. Tento způsob osvětlení je stále populární zejména v odlehlých částech světa, kde hornická infrastruktura nedosahuje moderních standardů a kde je třeba spolehlivého řešení bez nároků na elektrickou energii. Díky robustní konstrukci a možnosti rychlé výměny karbidu a vody jsou tyto lampy vyhledávány pro svou odolnost vůči náročným podmínkám pod zemí. Horníci oceňují také možnost regulovat intenzitu plamene otáčením ventilu, čímž si mohou přizpůsobit světelný kužel podle potřeby v úzkých chodbách a v prostorách s proměnlivou vlhkostí vzduchu. V moderním hornictví sice elektrická svítidla převzala primární roli, ale karbidové lampy najdeme stále jako záložní zdroj při výpadcích proudu. Jejich nízké náklady na provoz a snadná údržba je činí atraktivní volbou pro menší doly či geologické průzkumy ve vzdálených oblastech. Navíc odpadní produkty zušlechtěné při reakci jsou méně nežádoucí než většina chemických akumulátorů či palivových článků, což přispívá k ekologičtějšímu provozu v místě těžby. Karbidové lampy se také používají při výcviku hornických speciálních jednotek a historických školení, protože umožňují realistický zážitek autentického osvětlení starých dolů. I přes technologický pokrok tedy karbidové lampy zůstávají nezastupitelným nástrojem v určitých hornických kontextech, kde je důležitá jednoduchost, spolehlivost a nezávislost na síťové infrastruktuře. V rozvojových regionech, kde chybí spolehlivá elektrická síť, představují karbidové lampy často jedinou možnost osvětlení podzemních pracovišť i při nočních hodinách. Jejich minimalistický design a univerzální náhradní díly zajišťují, že i v krizových situacích lze zajistit potřebnou světelnou výbavu bez dovozu složitých komponent.
Speleologové si karbidové lampy oblíbili díky kompaktní a lehké konstrukci, která nevyžaduje těžké baterie ani složité údržbářské postupy. Použití lamp založených na acetylénové reakci umožňuje přesné zaměření světelného kužele na úzké průchody a vysoké jeskynní dómy. Karbidová lampa poskytuje teplé a stabilní světlo, které je při fotografování jeskynních útvarů vhodnější než chladné denní záření moderních LED svítilen. Speleologové ocení také možnost vybavit lampu speciálními filtrami či skleněnými čočkami, aby dosáhli různých kvalit osvětlení pro vědecké záznamy. V náročných jeskynních podmínkách s vysokou vlhkostí a abrazivním prachem se karbidové lampy osvědčily jako odolné vůči korozi a zanášení. Díky tomu, že každý speleolog může nést náhradní karbidové tablety a upravit si nastavení hořáku podle aktuální hloubky či šířky chodby, se stává dokonalým nástrojem pro průzkum obtížně přístupných oblastí. V některých geologických expedicích se dokonce karbidové lampy používají společně s moderními LED panely, aby se docílilo ideálního poměru intenzity a barvy osvětlení. Kromě toho speleologové oceňují, že karbidová lampa nevyžaduje elektrickou energii, což je výhodné při vícedenních výpravách do odlehlých jeskynních systémů. Její konstrukce se navíc snadno čistí a suší, což zkracuje dobu přípravy výbavy mezi jednotlivými dny terénního výzkumu. Přestože moderní technologie v oblasti jeskynního průzkumu pokročily, karbidové lampy zůstávají cenným prvkem vybavení pro svou spolehlivost a jednoduchost. Při univerzitních speleologických kurzech se studenti učí obsluze karbidové lampy nerozbitným způsobem, aby pochopili staré techniky a uvědomili si rozdíly mezi klasickými a moderními postupy. Karbidové lampy tak plní nejen praktickou funkci, ale i významný didaktický účel v oblasti výuky geologie a paleontologie ve škole i praxi.
V oblasti outdoorových aktivit, zejména pěší turistiky a horolezectví, se karbidové lampy používají jako spolehlivý záložní zdroj světla. Hmotnostná výhodnost a odolnost v mrazivém i vlhkém prostředí je pro turistu klíčová, a karbidové lampy nabízejí lepší výkon při nízkých teplotách než běžné bateriové svítilny. Jejich palivo lze snadno skladovat i do malých kapsiček a při neopatrném zacházení nehrozí riziko výbuchu jako u některých Li-Ion akumulátorů. Campisté ocení také možnost dlouhodobého provozu bez výměny či dobíjení, protože karbidové tablety stačí na několik nocí nepřetržitého svícení. Při výstupu na vrcholy hor se lampy používají k navigaci v ranním šeru nebo k signalizaci skupině v mlze. Kromě toho se karbidové lampy hodí jako originální rekvizita pro tematické přespání v tradičních táborech. Jejich charakteristické praskání plamene a jemný zápach spáleného acetylénu vytváří mezi turisty pocit dobrodružství a návrat ke kořenům horolezecké historie. Pro milovníky tradičních technik je tak karbidová lampa víc než jen světelný zdroj, stává se symbolem odhodlání a překonávání obtíží v přírodě. Na delších expedicích se častokrát užívá zároveň s elektronickými svítilnami, kdy karbidová lampa slouží jako autentický prvek a nouzová rezerva. Přestože je údržba citlivější na čistotu a poměr karbidu a vody, vyplatí se díky dlouhé tradici a jednoduchému servisu i v náročném terénu. V horách často dochází k náhlým změnám počasí a mlha může rozhodně zkomplikovat orientaci, proto se karbidové lampy považují za klíčovou součást nouzového balení. Kombinace tradičního principu a moderních zlepšení, jako jsou odnímatelné držáky na helmu či opasek, zajišťuje, že karbidovka zůstane v plné funkci i po opakovaných pádech a nárazech.
V muzeích a při historických rekonstrukcích se karbidové lampy často používají k vytvoření autentické atmosféry z dob před příchodem elektřiny. Díky věrným kopiím dobových lamp s ručně rytými ornamenty a patinou původního kovu se návštěvníci okamžitě přenesou o sto let zpět do doby dobrodružných výprav. Práce kurátorů při instalaci výstav se proto často zaměřuje na prezentaci lamp vedle dobových pracovních pomůcek, aby příběh hornictví, speleologie nebo venkova působil co nejrealističtěji. Jejich světlo má přirozenou teplotu odpovídající svíčkovému nebo olejovému osvětlění 19. století, což umocňuje vizuální zážitek expozice. Pro herce a průvodce jsou karbidové lampy nejen rekvizitou, ale i nástrojem, který je nutí respektovat pomalejší tempo svícení a obvykle trpělivější přístup ke každé činnosti. Při nočních komentovaných prohlídkách starých dolů nebo hradeb zajišťují osvětlení bez elektrických kabelů, což obohacuje autenticitu zážitku. Vedle toho se lampy používají také při filmování dokumentů o historii průmyslu, kde je ceněna jejich spojitost s původními zvukovými efekty a rejstříky, které moderní zdroje světla nemohou napodobit. Jejich jednoduchá obsluha a nenáročná údržba umožňují vystavovatelům často obměňovat expozice bez potřeby specializovaného technického personálu. Kurátoři občas pořádají workshop pro návštěvníky, kde si účastníci mohou sami vyzkoušet přípravu karbidu a manipulaci s lampou, což zvyšuje zájem o historii techniky. Přináší to nejen edukativní zážitek, ale také upevňuje kulturní dědictví spojené s tradičními metodami osvětlení.
V oblasti železničního provozu se karbidové lampy uplatnily především jako signalizační prostředek pro noční hlášky a výstrahy. Při údržbě kolejí a výhybek v místech bez stálého elektřiny slouží lampy k označení pracovních zón a ke zvýšení bezpečnosti pracovníků. Svítilny s červeným či zeleným sklem se umísťují na kolejnice, aby strojvedoucí včas registroval přítomnost personálu na trati. Karbidové lampy byly dříve nezastupitelné na železničních děličkách a přechodech, kde je dnes nahrazují LED reflexní majáky. I přesto však existuje řada historických železničních muzeí a turistických tratí, kde se tyto lampy používají při nostalgických jízdách parními vlaky. Zásadní je možnost rychlého rozsvícení bez závislosti na okolních zdrojích energie, což při mimořádných situacích umožní okamžitou orientaci a prevenci nehod. Jejich výrazné světlo a charakteristický plamen poskytují lepší viditelnost v kouři a parách vycházejících z lokomotivy. V moderním provozu se lampy uchovávají jako záložní výstražné zařízení pro výpravčí, kteří je mohou rychle použít v případě selhání elektrických systémů. I když legislativa již v mnoha zemích vyžaduje elektrické náhradní zdroje, nadšenci nostalgie stále pokládají karbidovky za nepostradatelný kousek železničního dědictví. Pro železniční nadšence slouží karbidové lampy jako předmět sběratelského zájmu, přičemž originální kusy z minulého století dosahují na sběratelských aukcích vysokých cen. Díky variabilním skleněným krytům a výměnným ventilům lze lampu přizpůsobit specifickým požadavkům na signalizaci a díky tomu si udržuje žádané místo v muzeích i mezi odborníky.
Na venkovských farmách a v odlehlých oblastech bez stabilního hardwarového připojení k síti jsou karbidové lampy oblíbeným způsobem nouzového osvětlení. Mnoho malých usedlostí je dodnes vybaveno destičkami s karbidem a jednoduchou nádobou na vodu pro rychlé svícení při výpadku proudu. V takovém prostředí ocení obyvatelé možnost okamžitého svícení pouhým přidáním vody, což může často zachránit sklizeň či chov hospodářských zvířat v kritických chvílích. Skladování karbidu je bezpečné při dodržování základních pravidel, a díky dlouhé trvanlivosti materiálu zůstává palivo připravené k použití po celé měsíce. Karbidová svítidla se často nachází v technických budovách, stodolech či garážích, kde je potřeba jednoduché osvětlení bez složitých instalací. V případě přírodních katastrof, jako jsou povodně nebo bouře, poskytují důvěryhodnou alternativu k bateriovým svítilnám s vybitými články. Některé humanitární organizace při zásazích v odlehlých oblastech dopravují karbidové lampy pro místní obyvatele, aby zajistily minimální vybavení pro nocleh a základní činnosti. Karbidové lampy se tak staly symbolem nezávislosti a schopnosti improvizace v oblastech, kde moderní technologie často selhávají. I v budoucnosti budou pravděpodobně součástí vybavení dobrodruhů, které vyhledávají spojení s přírodou a se starými tradicemi osvětlení.