Ačkoliv v minulosti byla i u nás zcela běžným ovocným druhem, dnes je spíše zajímavou raritou. Kromě plodů s významnou nutriční hodnotou nabízí okrasnou funkci. S její pěstováním byste proto neměli váhat.
Mišpule obecná (Mespilus germanica) je nejen dřevina s jedlými plody, může být i celoročním okrasou zahrady. V květnu až začátkem června rozkvétají bohaté bílé květy. Výhodou je, že jejich nepoškozují pozdní jarní mrazy a vás tak nesklízejí o chutnou úrodu. V létě vyniká poměrně velkými sytě zelenými na okraji jemně pilovitými listy, které se na podzim zbarvují dožluta až žlutočervená. Keř zároveň doplňují bronzovohnedé plody – kulovité malvice – se čtyřmi tvrdými semeny uvnitř, které na větvích vydrží opravdu dlouho.
Mrazuvzdorná a nenáročná
U nás se jí bude dařit prakticky ve všech polohách ideálních pro ovocné dřeviny, ačkoliv obecně patří mezi teplomilnější druhy a nejlépe jí tak vyhovuje vinařská pěstitelská oblast. Problémy s namrzáním se mohou objevit na nechráněných stanovištích a při pěstování v mrazových kotlinách, jinak je to druh dostatečně mrazuvzdorný.
Pěstitelsky patří mezi skutečně nenáročné dřeviny. Vyhovuje jí slunné a chráněné stanoviště, dostatečně vlhká, lehčí, hlinitá půda. Na obsah živin speciální nároky nemá, ale ocení vyšší podíl vápníku. Stejně ji nepoškozují významné choroby či škůdce, je tak ideální ovocnou dřevinou do zahrady fungující na principech ekologického pěstování.
Péče po vysazení spočívá jen v klasickém povýsadbovom řezu důležitém na dobré ujmutí. Později stačí dle potřeby odstraňovat suché nebo poškozené větve. Plná rodivosť začíná ve třetím až ve čtvrtém roce po vysazení. Pokud se mišpule daří, sklidit z ní až 30 kg plodů. Starším krom s klesající rodivosti často pomůže zmlazovací řez podobně jako při jabloních.
Ptejte se na podnož
Dnes se dá už mišpule koupit ve více odrůdách s většími i menšími plody. Je to dřevina samosprašná, proto se úrody spolehlivě dočkáte i po vysazení pouze jednoho výpěstků. Při jeho výběru se určitě informujte o tom, na jakém révy je naroubován. Nejčastěji používaný kdoulový má slabší kořenový systém, keře jsou tak méně dolní proti mrazu, zhoršuje se chuť plodů i kvalita dužiny. Hlavně do severnějších oblastí proto pěstitelé doporučují, ačkoliv méně časté, ale o to odolnější výpěstky naroubované na hlohu. Mezi zahrádkáři se výjimečně naočkovány i na vlastní MIŠPULNÍKOVÝ semenáč, na jeřabin obyčejnou či hruškové plánky, na kterých však keře dorůstají do velkých rozměrů.
Pokud si v zimě odejmete a vhodně uchováte rouby, můžete je naroubován brzy na jaře. V případě, že to nestihnete, zkuste očkování v srpnu.
Někdy se trochu netradičně doporučuje mišpule sázet hlouběji, dokonce tak, aby bylo místo roubovaných 10 až 20 cm pod povrchem půdy. Důvod je jednoduchý. Ušlechtilá odrůda může díky tvorbě vlastních kořenů takzvaně spravokoreniť. Ti, co pěstují pravokorennú mišpule, si pak často potápějí těsně nad půdou rostoucí jednoleté výhonky a rostliny rozmnožují. Jejich zakořeňování však trvá poměrně dlouho, často i dva roky.
Zdravá pochoutka
Hnědé plody s mírně drsnou slupkou dozrávají v říjnu. Jedlými a hlavně chutnými se stávají až po prvních mrazech, kdy takzvaně zhniličkovatejú, což bývá v závislosti na počasí v listopadu až v prosinci. Po tom, co promrznou, dužina změkne a trpká chuť se změní na příjemně sladkokyselou.
Mišpule se konzumují bez slupky. Dužina správně vyzrálého a řádně promrzlého plodu lze snadno vydlabat lžičkou nebo po odstranění stopky vytisknout přímo ze slupky. Nezapomeňte však na tvrdé semínka, které je lepší vyplivnout.
Pokud se vám nechce čekat, po dozrání a vybarvení můžete dát sklizené mišpule do mrazničky nebo jejich mírně povařit. Přirozenému promrznutí na keři se však nic nevyrovná, proto doporučujeme raději vydržet.
Mišule jsou bohatým zdrojem minerálních látek, například vápníku, hořčíku, draslíku, sodíku, ale také vitamínu C a B 2 . Zanedbatelný není ani obsah vlákniny a organických kyselin. Už v lidovém léčitelství se používaly jako léčivo trávicího traktu. Mají příznivý vliv na kardiovaskulární a oběhový systém. Snižují hladinu cholesterolu v krvi, jsou účinné při zánětlivých onemocněních dýchacích cest.
Přestože se konzumují převážně čerstvé, výborný je i džem, vysoký obsah pektinu umožňuje přípravu rosolů, vzácná je pálenka. Mišpule je také včelařský velmi významná dřevina.