Budova, do které nevedou inženýrské sítě, snad ani neexistuje. Jde o silové nebo telekomunikační kabely, vodovodní, odpadní či plynové potrubí.
Spolehlivé utěsnění vstupů z vnější části objektu do vnitřní je důležité, co zjistíme většinou až ve chvíli, kdy do budovy začne pronikat vlhkost nebo dokonce voda a plyn. Správné utěsnění procházejících médií přitom představuje nejen ochranu majetku, ale i celé konstrukce. Vhodné systémová řešení však nemusí být vždy složité a drahé.
Nejen spodní voda
Problémem nemusí být pouze spodní voda. Nezřídka jde o dešťovou vodu, když nemůže přes nepropustné chodníky vsáknout do země, nebo o povrchovou vodu, která k budově proudí pískovým podložím, kde jsou kabely nebo potrubí uložené. Těsnicí systémy se nejčastěji používají při vstupech kabelů a potrubí do budovy přes obvodové stěny a podlahy. Výjimkou nejsou ani kabelové kanály a servisní nebo vodovodní šachty.
Převládá mylný názor, že vstupy kabelů a potrubí stačí utěsnit například montážní pěnou. Ta však časem ztvrdne a začne se trousit, což vede ke vzniku netěsností. Nejlevnější řešení se pak nakonec stává tím nejdražším. Následné škody a náklady na opravy jsou několikanásobně vyšší.
Bílá vana
Rozlišujeme mezi dvěma základními typy stavebních konstrukcí – bílá a černá vana. Bílá vana je monolitická konstrukce ze speciálního betonu propouštějícího vodu. Rizikovými částmi jsou právě vstupy kabelů, potrubí a dalších inženýrských sítí. Ideální přípravou otvorů je zabetonování pažnic přímo do zdi. Pažnice vytvářejí stále kruhové otvory. Mohou být vyrobeny ze silnostěnného PVC s cementovým povrchem nebo z vláknitého cementu. Speciální povrchy pažnic zajišťují dokonalé spojení s okolním betonem, a tedy i homogenní spojení s celou konstrukcí.
Velmi nevhodné je nahrazování pažnic rozličnými druhy hladkých potrubí. Při zabetonování například běžného kanalizačního potrubí dochází po vychladnutí betonu k odpojování a vzniku trhlin, přes které může do budovy pronikat voda. Potrubí s tenkou stěnou rovněž často neudrží svůj kruhový tvar, čímž dojde ke komplikacím při následném utěsňování kabelů a potrubí. Ani použití bentonitových pásů není vhodným řešením. Pásy se při betonování často poruší a nezabrání pronikání vody do budovy.
Dodatečným způsobem k vytvoření vhodného otvoru pro kabely a potrubí je jádrové vrtání. Nevýhodou jádrového vrtání je jeho náročnost a částečné narušení konstrukce.
Černá vana
Dalším typem stavební konstrukce je černá vana. Jde o konstrukci z materiálů propouštějících vodu (např. Běžný beton, tvárnice apod.). Při podobných konstrukcích se nepropustnost vody zajišťuje pomocí rozličných druhů hydroizolací. Mezi nejčastěji používané patří asfaltové pásy a PVC fólie. Do černé vany se používají železné nebo nerezové pažnice, které fungují na principu pevné a volné příruby. Hydoizolácia je svírání právě mezi pevnou a volnou přírubou, což zabezpečuje spolehlivé napojení na okolní izolaci. Tyto pažnice se dají použít tak při nové výstavbě, tak při rekonstrukcích.
Na dokonalé utěsnění se do pažnice musí umístit vhodné těsnění, které vyplní prostor mezi pažnic a procházejícími médii. Těsnění lze umístit i přímo do jádrového vrtání. Těsnění se skládají z prstence, vyrobeného z odolné pryže EPDM, az nerezových přítlačných plátů. Pomocí závitů se přítlačné pláty stahují k sobě a vytlačují gumu jednak do pažnice, jednak na projíždějící média, čímž se zaručí spolehlivé utěsnění celého vstupu.